(Český Naháč 1/2015) Ten den opět našim spolupracovníkům nepřálo štěstí. Ani trochu. Dívek a žen mraky, ale pořád stejná písnička: „Ne! Ne! Ne!“. Samé odmítání. „Tak protentokrát na to fakt prdíme,“ padlo rozhodnutí, když v tom se objevila. Ona. Sexuální přízrak, blond dlouhé vlasy, podpatky vyzývavě klapaly po dlažbě, boky se vlnily. A vyšlo to! Nejdřív samozřejmě proběhla klasická předváděcí svlíkačka a pak se zašlo na nedaleké hřiště, toho dne nikým nevyužívané. Ideální místo ke špatnostem, ke slastným hříchům. A tam bylo dokonáno. Píst zajel do válce a byla z toho slíbená odměna. Opět spokojenost na obou stranách.